Polyamorie, tedy touha, schopnost a ochota plnohodnotně milovat a mít emocionálně-erotické vztahy paralelně s více lidmi je vnímána jako projev nezralosti, chybné emocionální socializace či nezodpovědnosti. Lidé ji pak zaměňují se skupinovou sexualitou či promiskuitou, což jsou aktivity, se kterými nemá polyamorie podle svých zastánců nic společného, neboť to, že je jedinec schopen a ochoten milovat více partnerů najednou, neznamená, že je hypersexuální.