Sbírá se nezdřevnatělá kvetoucí nať, která poskytuje (pouze pro
domácí potřebu) drogu Herba linariae. Nejvhodnější je seřezávání
srpem nebo nožem asi 10 cm od země, neboť nejvíce účinných látek
je obsaženo v květech. Při trhání je nutno dbát, abychom rostliny
nevytrhávali i s oddenky a neomezovali tak možnosti jejich vegetativního
rozmnožování a tím i sběru v dalších letech. Nasbíraný
materiál se zpravidla váže do malých svazečků a suší se na stinných
vzdušných místech, lze jej však sušit i ve slabých vrstvách. Při umělém
sušení nesmí být teplota vyšší než 50 C a droga si musí zachovat
původní zbarvení - ph pomalém nebo nedokonalém sušení tmavne.
Suchá droga je bez pachu a má hořkou chuť.
Obsahuje zejména ftavonové glykos idy (linarin a jemu podobné),
které jsou nejvíce zastoupeny v květech a jsou hlavní příčinou hořké
chuti drogy. Dále jsou to různé organické kyseliny (např. linarová,
mravenčí, octová aj .), třísloviny, fytosteroly, minerální látky, pektin,
cukry apod. Nutno však přiznat, že průzkum obsahových látek není
dosud zdaleka ukončen.
Ve starých herbářích je lnici věnována značná pozornost, je vychvalována
jako velmi spolehlivý prostředek při chorobách dýchacích
cest, její šťáva je doporučována proti žloutence a svrabu, byla
používána i při léčbě rakoviny, vředů a neštovic. Nejčastěji se však
používala při léčbě chorob jater, sleziny a ledvin, zejména ve spojení
se zadržováním moče, nej známější však byla mast, nesoucí název
Unguentum linariaé, pro svůj protizánětlivý účinek používaná při
hemoroidech, zánětech křečových žil, bércových vředech, furunkulózách
a různých vyrážkách. Odvar z rostliny je dodnes považován
za účinný při katarech trávicího traktu, jako mírný projímavý prostředek
a uvádí se i slabý účinek močopudný. Tinktura je doporučována
při zbytnění prostaty a s ním spojených obtížích při močenÍ.
Dnes se v lidovém léčitelství vnitřně používá zápar z jedné až dvou
čajových lžiček na sklenici vody. Droga se nechá vyluhovat alespoň
1/4 hod. a pije se ve dvou dávkách během dne. Zevně se používá
ke zmírnění zánětlivých onemocnění buď k obkladům, kdy je nejčastěj
i doporučován kašovitý obklad připravený z 20 g drogy svařené
s 1 /2 I mléka a přikládaný na postižené místo, nebo ke koupelím
s přísadou odvaru ze dvou čajových lžiček drogy ve sklenici vody,
případně mast, obsahující výtažek. Flavonové glykosidy pravděpodobně
také příznivě ovlivňují křehkost krevních kapilár. Zevní použití k léčbě hemoroidů, bércových vředů a křečových žil tedy lze doporučit.