Sbírají se kořeny s výběžky, které poskytují oficinální drogu Radix
liquiritiae. Sklízejí se z nejméně tříletých rostlin koncem vegetačního
období (září - říjen), kdy rostliny shazují listy. Dobývání kořenú,
které jsou často značně hl uboko v zemi, je dosti obtížné. Po očištění
a rychlém omytí se mohou loupat ( není n utné), silnější se půlí a suší
co nejrychleji v slabých vrstvách při teplotě do 35 C. Droga m á
sírově žlutě zbarvené dřevo, slabý charakteristický pach a sladkou,
mírně škrablavou chuť. Nemá o bsahovat kořeny, které jsou na lomu
tmavé.
Droga obsahuje jednak látky saponinového charakteru, jednak
flavonoidy. Mezi první patří především vápenaté a draselné soli
glycyrhizin u, což je saponinový glykosid poskytující hydrolýzou jako
necukernou složku glycyrhetin, látku steroidní povahy ; cukerná
složka je tvořena dvěma molekulami kyseliny glukuronové. Glycyrhizin
je asi 50krát sladší než řepný cukr, ve vodě silně pění a jeho
amonná sůl se používá i v cuk rái'ství a při výrobě limonád. Dále
je v kořeni flavonový glykosid Iiq uiritin, asparagin, až 20 % škrobu,
cukry, pryskyřice a hořčina.
Droga se po užívá především jako prostředek usnad ilující odkašlávání
a rozpouštějící hleny, má i slabě projímavý a proti křečový
účinek. Přestože glycyrhizin má pouze nepatrnou hemolytickou
účinnost, není droga vhodná k dlo uhodobému užívání, neboť nepříznivě
ovlivňuje iontovou rovnováhu a vyl učování vody z těla.
V lidovém léčitelství se používá ponejvíce jako' prostředek proti
kašli a chrapotu , dále při zácpě, ledvinových kamenech, revmatismu,
zpravidla v kombinaci s jinými drogami (proskurník, podběl, divizna,
sléz). Pro usnadnění odkašlávání se doporučůJe pít několikrát
denně zápar nebo odvar ze dvou polévkových lžic jemně řezané drogy na 1 /2 1 vody, . lékopis uvádí jako jednotlivou dávku 1,5 g drogy na zápar.
Méně hodnotná droga se po užívá k přípravě výtažku (Succus
liquiritiae) , známého pod lidovým názvem pendrek a obsaženého
např . v oblíbených lékořicových pastilkách proti chrapotu a kašli.