Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Sběr a příprava drogy:
Předmětem sběru jsou kořeny a oddenky rostliny. Kořen se vykopává zpravidla na podzim, očistí se, zbaví drobných kořínků a nadzemních částí a suší se ve slabé vrstvě, nejlépe umělým teplem do 50 °C. Dobře usušený kořen je tvrdý, křehký, na lomu vláknitý, s charakteristickým slabým pachovým profilem a natrpklou nasládlou chutí. Droga se musí chránit před vlhkem a pravidelně kontrolovat, zda neplesniví.
Účinné látky:
- Silice (až 2 %, hlavně v podpokožkových buňkách; obsahuje mono- a seskviterpeny a jejich deriváty)
- Valepotriáty
- Deriváty kyseliny valerové
- Cukry
- Sliz
- Hořčiny
- Třísloviny
- Alkaloidy
- Flavonoidy
Účinek drogy závisí na vzájemném spolupůsobení všech složek.
Použití:
Vnitřní:
- Uklidňující účinek při srdečních neurózách (úzkost, bušení srdce), nervovém vyčerpání, migrénách, nespavosti způsobené přepracováním, žaludečních neurózách
- Tišení bolesti, uvolňování křečí, snižování tonusu hladkého svalstva, rozšiřování věnčitých tepen
- Působí proti nadýmání a dávení, tlumí sexuální aktivitu a má příznivý vliv na poruchy štítné žlázy
- Malé dávky povzbuzují CNS, větší dávky vyvolávají celkový útlum; proto je vhodné používat po konzultaci s lékařem
Dávkování:
- Zápar: 1,5 g drogy na šálek vody
- Nálev z práškovaného kořene: čajová lžička na šálek několikrát denně
- Tinktura: běžně prodávané “baldriánové kapky”
- Práškovaná droga: třikrát denně na špičku nože