Heřmánek patří mezi nejoblíbenější a také nejčastěji používané
drogy. Má výrazné protizánětlivé účinky, dále působí dezinfekčně,
spasmolyticky, proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující,
adstringentní a žlučotvorný účinek. Protože působí bez nepříznivých
vedlejších účinků (pouze malým dětem se nedoporučuje
podávat vnitřně dlouhodobě), používá se hojně v lékařství.

Zevně se používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny
a zánětlivá onemocnění (např. hemoroidy), jako kloktadlo při zánětech
ústní dutiny, hrtanu, dásní a k výplachům. Vnitřně se používá
zejména při žaludečních potížích, nadýmání, střevních katarech, průjmech,
gynekologických potížích, zánětech močových cest a při nemocech
z nachlazení jako potopudně působící prostředek. Čaj se připravuje
jako zápar a obvyklé dávkování je polévková lžíce, u dětí pak
čajová lžička na šálek. Doporučená jednotlivá dávka na 1 00 ml záparu
je 1 ,5 g, k zevnímu použítí 3 g drogy. Nejčastěji se používá v čajových
směsích, např. při nadýmání se doporučuje směs stejného
množství heřmánku, máty, kozlíku, kmínu a anýzu ( l polévková lžíce na šálek záparu), při střevních potížích směs stejného množství
heřmánku, meduňky, máty a lékořice, pro pocení směs stejného dílu
heřmánku a lípy, obojí připravené stejným způsobem.

Reklama

Reklama