Reklama

Bříza bělokorá

Drogu poskytují mladé listy obou druhů, které se trhají buď
jednotlivě nebo se sdrhují s větví od poloviny května do konce
června. Nikdy netrháme listy koncových větví a vždy dbáme, aby
na stromě zůstal dostatek listů . Listy se suší v tenké vrstvě ve stínu
na vzdušném místě. Schnou pomalu, avšak teplota pi“i umělém sušení
nesmí překročit 40C. Sběr je vhodný pro začátečníky, protože listy
jsou velmi odolné vůči zapaření. Droga má slabě aromatický pach
a slabě hořkou chuť. Na závadu jsou jinak zbarvené listy, příměs
větviček a jehněd .

Vlistech jsou obsaženy flavonoidy, silice, třísloviny, pryskyřice,
vitamín C a fytoncidně působící látky. Přítomnost sapon inů , které
jsou běžně uváděny, je poněkud problematická, jelikož hemoly tický
účinek typický pro saponiny je nepatrný.
Listy jsou součástí čajových směsí s močopudným, dezinfekčním
a potopudným účinkem. Jsou obsaženy v prumyslově vyráběných
čajových směsích Species diureticae Planta, Species urologicae Planta
a Betulan, které jsou pomocnými léky při chorobách močových cest,
a v redukční čajovině Reduktanu. Droga nemá vedlejší účinky ;
důležité je, že zvýšené vylučování moče není provázeno drážděním
ledvin.

V lidovém léčitelství se macerát, zápar nebo případně odvar
z březových listů (před po užitím se l isty musí rozřezat nebo rozdrobit,
aby se účinné látky lépe vyluhovaly), získaný krátkým povar-ením
pěti polévkových lžic drogy v 1 /2 litru vody, používá jako
močopudný čaj nejen při léčbě ledvinových kamen u, ale i při revmatismu
a dně . Odvar z listů se dříve používal i zevně k přípravě
osvěžujících koupelí a k omývání postižených míst při revmatismu.
V lidovém léčitelství se používaly i pupeny, které obsahují více silice
než listy a dodnes se používají v kosmetice. Získávají se výhradně
ze stromů poražených při zimním průklestu. Prášek z kůry se dříve
používal k zasypávání lišejů a suchou destilací dřeva a kůry se získává
ještě dnes březový dehet (Pix betulae) , dříve používaný v kožním
lékařství k přípravě mastí. Dnes se používá při zpracování koží
U uchta). Jarní míza získaná navrtáním kmenů poskytuje tzv. “březo-vou vodu“ , pouzlvanou k ošetření vlasů.