Nať se co nejrychleji suší buď ve slabých svazečcích nebo v tenkých
vrstvách na stinných a vzdušných místech. Při umělém sušení nesmí
teplota překročit 45 C. Správně usušená droga si uchovává světle
zelenou barvu, květy zústávají růžové. U řezané drogy jsou patrny
kousky čtyřhranných dutých lodyh. Droga je bez pachu, silně hořké
chuti ; nemá obsahovat zažloutlé části a nať s koHnky. Je nutno
ji uchovávat v suchých a dobře větraných místech, chránit ji před
vlhkem a nežádoucími pachy.
Droga obsahuje několik glykosidních hořčin, menší množství silice,
tříslovin a stopy dalších látek. Pro vysoký obsah jinak neškodných
hořčin, které dráždí chuťové orgány a reftektoricky povzbuzují vylučování
trávicích šťáv, se droga používá k přípravě léčiv, podporujících
chuť k jídlu a urychlujících trávení.
Zeměžluč se v lidovém léčitelství používá především při nechutenství,
žaludečních potížích a na snížení kyselosti žaludeční šťávy.
Podává se zpravidla ve formě výluhu, nejpozději 1/2 hod. před jídlem.
Často se používá i ve směsi s jinými drogami (např. se stejným
dílem máty peprné a kouskem skořicové kůry). Někdy se uplatňuje
jako pomocný lék při cukrovce, poněvadž hořčiny v ní obsažené
urychlují trávení. Jako prostředku pro povzbuzení chuti k jídlu lze
ji využít i při celkové slabosti nebo v období rekonvalescence.
Nedoporučuje se však pít ve velkém množství (nanejvýš dva šálky
denně), neboť svou hořkou chutí múže zejména u dětí vyvolávat
dávení. Při dlouhodobém pravidelném pití se stomachický účinek
drogy zeslabuje.