Z bio logicky aktivních látek je nejdůležitější j iž zmíněný vitamín e
(kyselina I -askorbová), jehož obsah kolísá mezi 0,2 až 1 % u některých
příbuzných druhů (např. růže svraskalá - Rosa rugosa Thunb . ,
původem z Asie). Správně usušené šípky s i uchovávají asi 20 %
původního množství vitamínu C.
Dále obsahují látky působící jako vitamíny : karoteny, z nichž si organismus již sám dovede vytvořit vitamín A, dále vitamíny B1. B2, P, K a kyselinu nikotinovou. Obsahují
asi 30 % cukrů, pektiny, třísloviny, organické kyseliny (zejména
jablečnou a citrónovou), flavonoidy a malé množství silice.
Sušené šípky jsou součástí zdravotního čaje Bylinný čaj se šípky.
V lidovém léčitelství jsou sušené i jinak upravené šípky velice oblíbené
jako bohatý celoroční zdroj vitamínu e, který zvyšuje obranyschopnost
organismu proti infekčním chorobám tím, že příznivě
ovlivňuje některé enzymatické pochody. Čaj ze šípků je vhodný
zejména v období sníženého přísunu vitamínů koncem zimy a v předjaří
při tzv. jarní únavě, v období zvýšené potřeby vitamínů (těhotenství,
kojení, horečnatá onemocnění) a při sklonu ke krvácivosti.
Dříve se používaly i samotné nažky, zejména při revmatismu a jako
močopudný prostředek při močových kaméncích.
Nejvhodnějším způsobem přípravy šípkového čaje je nechat asi l O g
rozdrcených ( !) šípků vyluhovat v 1/2 I studené vody po dobu 1 hodiny,
pak přivést k varu a nechat asi 1/4 hodiny před slitím vyluhovat.
Podle jiných předpisů je nejvhodnější nechat šípky vyluhovat přes
noc ve studené vodě, před pitím zahřát na teplotu nápoje (60 až
80 °C), některé dokonce doporučují 1 5 minut povařit. Ve všech případech
je ovšem nutno zabránit ztrátám vitamínu C stykem čaje
s kovy, jeho delším stáním nebo skladováním na světle. Při použití drcených šípků je vhodné hotový čaj cedit přes hustou tkaninu, abychom ho zbavili jemných dráždivých chloupků .