Od jara do podzimu se sbírají celé stélky, nejlépe za suchého
počasí, kdy obsahují velice málo vody. Po odstranění nežádoucích,
obvykle hojných příměsí trav a mechů, jiných lišejníků, jehličí apod.
se rychle suší na slunci a dosuší ve stínu, aby droga nevybledla.
Suchá stélka je lámavá a chrastivá, má slabý charakteristický pach
a hořkou slizovitou chuť. Je tvořena celými stélkami, které snadno
vlhnou, a proto je nutno je občas prohlížet.
Droga obsahuje zejména slizy, tvořené především licheninem (až
50 %) a isolicheninem, obsaženými v buněčných membránách. Dále
jsou významné hořce chutnající látky s antibiotickým účinkem, souborně
označované jako lichenové kyseliny. Z řady ostatních látek
jsou charakteristické pektiny, vitamín A, vitamíny skupiny B, barviva
a minerální látky.
Droga se používá především jako prostředek proti kašli s odhleň ujícím
účinkem a je také součástí prsní čajoviny Species pectorales
Planta. Hořčiny podporují chuť k jídlu, povzbuzují tvorbu žaludečních
šťáv a mají celkově tonizující účinek. Jako stomachikum se
používá zápar, jako expektorans odvar, jednorázová dávka má být
kolem 1 ,5 g. V lidovém léčitelství se odedávna droga používala jako
prostředek proti tuberkulóze a jiným infekčním chorobám. Ve větším
množství má mírně proj ímavý účinek. Zevně se používal buď prášek
z drogy nebo odvar jako antiseptikum. Pro vnitřní použití se odvar
připraví přelitím dvou polévkových lžic drogy sklenicí studené vody,
krátce se povaH, odstaví a zcedí. Několik doušků ochlazeného odvaru
se pije třikrát denně. Zevně se odvar může používat k omývání
zanícených ran, vředů a jako obklad při furunkulózách a popáleninách.