Kvetoucí
zdravá a neznečištěná nať se odstřihuje nůžkami nebo odřezává těsně
u země, nejlépe v červenci a v srpnu. Po vyklepání a odstranění
zbylých kořínků se rychle v tenkých vrstvách suší na stinných
a vzdušných místech. Při umělém sušení nesmí teplota překročit
35C. Droga si musí uchovat původní žlutozelenou nebo světle
zelenou barvu a nahořkle škrablavou chuť. Čerstvě nasbíraná nať
obou druhů je bez vůně, při sušení však počne droga z prutržníku
chlupatého příjemně vonět kumarinem. Uchovává se v dobře uzavřených
nádobách.
.
Droga obsahuje asi 3 % glykosidicky vázaných kyselých a neutrálních
saponinů, jejichž cukerné složky se u obou druhU poněkud liší,
dále oxykumariny (herniarin), třísloviny, ftavonové glykosidy a stopy
silice. Obsah účinných látek je nejvyšší v době květu a závisí i na
místě původu drogy. Saponiny jsou však značně nestálé a nešetrným
sušením i delším skladováním se rozkládají.
V minulém století se droga stala součástí různých urologických
a diuretických čajů, neboť má mírné močopudné, protikřečové a protizánětlivé
účinky. Protože drogu lze v dostatečném množství získat
jen obtížně, není součástí hromadně vyráběných čajových směsí .
Laboratorní i klinické pokusy prokázaly, že diuretický účinek
drogy nespočívá ve zvýšení množství moče, ale ve zvýšeném obsahu
kyseliny močové ve vyloučené moči. Jelikož soli kyseliny močové
jsou častou příčinou močových a ledvinových kamenů, lze průtržník
doporučit jako vhodný k léčbě a prevenci těchto potíží. Saponiny
však nejsou bez vedlejších účinků a jakákoli samoléčba bez konzultace
s odborným lékařem je nebezpečná. Někteří autoři doporučuj í
při přípravě záparu nebo maceračního záparu přidat d o vody malé
množství zažívací sody (hydrogenuhličitanu sodného), čímž se jednak
neutralizují kyselé saponiny, jednak se sníží povrchové napětí vody,
což vede k zvýšené extrakci účinných látek.