Listy poskytují oticinální drogu FoUum uvae ursi. Letošní listy se sklízejí od dubna
do června a rychle se suší na slunci nebo umělým teplem do 55 oe.
Zahnědlé listy se odstraňují. Droga je téměř bez pachu a má silně
trpkou, nahořklou chuť, která přechází v nasládlou. Starší listy mají
nižší obsah účinných látek a snadno při sušení hnědnou. Také déle
uskladněná droga ztrácí účinnost.

Droga obsahuje hlavně fenolový glykosid arbutin, jehož obsah
může být až 12 % (droga 1 . jakosti ho musí obsahovat alespoň 7 %),
dále methylarbutin, ester arbutinu a kyseliny galové, značné množství
třísloviny (10 - 35 %), flavonoidy a organické kyseliny.
Droga se používá jako dezinticiens močových cest, má však zároveň
i svíravý a močopudný účinek. U nás je součástí průmyslově
vyráběné čajové směsi Species urologicae Planta, mající diuretický,
mírně antiseptický účinek a používané při chorobách močových cest,
zejména bakteriálního původu. Učinek je založen na hydrolýze arbuti
nu při alkalické reakci moče, typické pro zánětlivá onemocnění.
Uvolněný hydrochinon (resp. methylhydrochinon) působí v močových
cestách dezinfekčně. V lidovém léčitelství severských států se odedávna
používá při léčbě ledvinových chorob včetně ledvinových
kamenu a dalších chorob močových cest (záněty močové trubice,
močového měchýře, ledvinových pánviček, při močovém písku a kamenech).
Jelikož je droga účinná pouze při zásadité reakci moče,
je vhodné podávat zároveň jedlou sodu (hydrogenuhličitan sodný,
soda bicarbona).

Droga není zcela neškodná, neboť arbutin způsobuje
vylučování cukru močí a ve větším množství působí škodlivě
na jaterní tkáň. K použití při chorobách močových cest se připravuje
nálev nebo zápar ze dvou čajových lžiček řezané drogy (z celých
listů se účinné látky nevyluhují dostatečně) na sklenici vody a vypije
se během dne. Lékopis doporučuje jako jednorázovou dávku 1 ,5 g.
Příprava odvaru není vhodná, neboť se vyluhuje značné množství
tříslovin, které mohou jednak vyvolávat zácpu, jednak působit nevolnost
a dávení.

Zejména v lidovém léčitelství severských národů měla odedávna
medvědice velmi široké použití. Vodný výluh se používal při špatném
trávení, plicní tuberkulóze, nervových poruchách, nachlazení,
bronchiálním astmatu, revmatismu a jako prostředek k čištění krve.
Zevně se výluh používal ke koupelím, omývání a obkladům při
vředech a hnisajících ranách.

Reklama

Reklama