Krátce před rozkvětem nebo na počátku květu se sbírá nať, poskytující
drogu Herba asperulae. Jelikož se rostliny při sběru snadno
vytrhnou ze země, je nejvhodnější odstřihávat nebo sežínat stonky
ostrým srpem. Musí se rychle sušit na vzdušných místech ve stínu,
nejlépe ve slabých vrstvách, přičemž teplota nemá překročit 35 C,
drogu je však možno obracet, neboť se nedrobí. Zato ji však musíme
sušit odděleně od jiných rostlin, které by jinak načichly silným
kumarinovým pachem. Droga si musí uchovat původní zelenou
barvu, má hořce kořenitou chuť a voní kumarinem. Uchovávat
se musí v dobře uzavřených nádobách (nejlépe plechovkách) chráněná
před světlem.
Droga obsahuje hlavně glykosidicky vázaný kumarin, který se
ve vadnoucí rostlině uvolňuje a dává droze charakteristickou vůni
čerstvého sena. Dalšími obsahovými látkami jsou terpenický glykosid
asperulosid, třísloviny, organické kyseliny, hořčina aj.
Kumarin má hořkou chuť, velmi příjemnou vůni a v malých
dávkách má uklidňující účinky a působí proti křečím. Jeho vdechování
ve větším množství však způsobuje bolesti hlavy a při požití
mohou větší dávky vyvolávat závratě, zvracení, spavost až zástavu
dechu ; mimoto poškozují játra. Kumarin se vyskytuje i v některých
druzÍch čeledi bobovitých (např. komonice lékařská) a lipnicovitých
(např. tomka vonná).
Pro svou příjemnou vími i chuť je mařinka v lidovém léčitelství
značně oblíbena. Již před tisíciletím se pilo oblíbené “májové víno“,
připravované vyluhováním mařinky ve víně, které, jak praví staré
herbáře, “ucpaná játra otevírá a srdce osvěžuje“. Kumarin a asperulosid
maj í uklidňující a proti křečové účinky, což vysvětluje staré
použití mařinky při nespavosti, bolestech břicha, nadýmání, ledvinových
kamenech, bušení srdce, hysterii a menstruačních potížích
nervového původu. Protizánětlivé působení se využívalo i při chorobách
žlučníku a zevně k obkladům a koupelím při zanícených
ranách. Pro možné nepříznivé vedlejší účinky se v lékařství již
mařinka prakticky nepoužívá, pouze v nepatrných množstvích se přidává
do některých čajů jako korigens chuti a vůně, přičítá se jí také
posilující účinek. Proti nespavosti se zpravidla používal macerát
nebo zápar ze dvou čajových lžiček drogy na šálek vody denně.
Fermentací kumarinu, např. činností některých mikroorganismů,
vzniká dikumarol, který výrazně snižuje . srážlivost krve. Toho se
využívá při léčbě trombóz, zánětů křečových žil, hemoroidů a následků
srdečních infarktů.