Sbírá se kůra mladých větví, která poskytuje oticinální drogu
Cortexfrangulae, a to v jarních měsících před vyrašením, tj . od března
do května, nejlépe po dešti. Větve se ve vzdálenosti 20 až 30 cm dvakrát
kruhovitě naříznou, kůra se pak naklepe, podélně nařízne
a sloupne. Lze ji také sloupávat po napaření uříznutých větévek .
Nejhodnotnější drogu poskytuj e kůra z mladých větévek, slabších
než 4,5 mm. Suší se buď na slunci nebo umělou teplotou do 40 ° C .
Usušená kůra j e rourkovitě stočená, svrchu tmavě červenohnědá
až šedohnědá, zevnitř oranžově červená až hnědočervenú. Je bez
pachu a má slizovitou, nasládle hořkou chuť. Kvalitu drogy snižuje
příměs silné kůry, dřeva a lišejníků. Je nutno ji chránit před vlhkem
a světlem.
Důležité upozornění : před použitím k léčebným účelům je drogu
nutno skladovat nejméně I rok nebo zahřívat po dobu I hodiny
na 100 °C, aby se rozložily glykosidy s nepříjemnými vedlejšími
účinky (zvracení). Vhodnost drogy k použití lze ověřit jednoduchou
zkouškou - kápneme-li na drogu čpavek, musí se zbarvit červeně.
Droga obsahuje hlavně antrachinonové glykosidy, jejichž obsah
bývá 5 - 8 % . V čerstvé kůře j sou hlavně v redukované formě, jež
silně dráždí sliznice a vyvolává zvracenÍ. Stárnutím nebo zahříváním
oxidují na nedráždivé antrachinony (frangulin) s projímavým účinkem.
Mimoto obsahuje droga flavonoidy a třísloviny.
Krušinová kůra se užívá vnitřně jako projímadlo buď samotná,
častěj i však jako součást projímavých čajových směsí a jiných projímavých
přípravků. Velmi dobře se osvčdčuje zejména při chronické
zácpě, při jaterních a žlučníkových potížích, hem oroidech a snížené
peristaltice tlustého střeva. Je i součástí metabolických a odtučňovacích
čajových směsÍ. Je obsažena např. v čajovinúch Species laxantes,
Betulan, Reduktan a v řadě dalších h romadně vyráběných léčivých
přípravků . Nejčastěji se používá ve formě záparu, přičemž se nedoporučuje
vyšší jednotlivá dávka než I g. Polévková lžícee řezané kůry
se přelije 1 /4 I vařící vody, za studena lze výluh připravit vyluhováním
2 čajových lžiček drogy v 1 /2 I vody po dobu 1 2 hodin . Doc. Příhoda
doporučuje při zácpě následující směs : 20 g krušinové kůry,
1 0 g pomerančové kůry, 5 g listů řebříčku a 5 g plodů kmínu. Vrchovatá
polévková lžíce směsi v 1 /2 I vody se 5 min. vaří, po desetiminutovém
stání se scedí a pije se po šálku vždy navečer.
V lidovém léčitelství se kůra dříve používala i jako prostředek
proti střevním parazitům, proti svrabu, při horečkách a bolestech
zubů. Byla sice známa již ve starověku jako základ k přípravě barviva, ale s jejím užitím v dnešní formě se setkáváme až ve středověku.
Byla nazývána také “rhebarborum plebeiorum“, protože nahrazovala
velmi drahou reveň. Zevně se výluh používal i k obkladů m na špatně
se hojící rány.
V lidovém léčitelství se používají i sušené plody, které se sbírají
v září a uměle se suší, nebo se z plodů připravuje zavařenina. Při
zácpě se užívá čajová lžička jednou denně.