Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid
podobný svým složením sinigrinu, obsaženému v černohořčici
seté (Brassica nigra (L.) Koch) . Při porušení pletiva např.
strouháním se působením enzymu myrozinázy, obsažené ve zvláštních
buňkách, tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se
obecně nazývají hořčičné silice. Tato těkavá silice ostrého a dráždivého
pachu je tvořena především alyl a fenylethylisothiokyanátem.
Všimněme si, že i zde je, stejně jako u podobně účinné a neméně ostře
páchnoucí česnekové silice alicinu, vázána organicky síra. lsothiokyanáty
mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C,
jehož obsah je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát
vyšší než u citrónů. Z těchto důvodů je i v současné době
čerstvý kořen křene (Radix arrnoraciae rusticanae recens) v některých
lékopisech oficinální.

V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí
soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek.
Někteří autoři uvádějí i protirakovinné působení. Vyšší dávky mohou
vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen bychom
neměli v běžném jídelníčku podceňovat ani jako zeleninu působící
preventivně nejen proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobeným
viry, houbami a prvoky, stejně jako zdroj vitamínu e v předjarním
období, který je na zahrádce či volně v přírodě kdykoli
k dispozici. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při
nakládání červené řepy, k níž přidáme plátky křenu nebo ustrouhaných
jablek s křenem ; v tomto složení podléhají méně plesnivění.
Směs strouhaných jablek a křene můžeme v uzavřených sklenicích
dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou
z nastrouhaného křenu nebo směs nastrouhaného křenu s cukrem .

Reklama

Reklama