Sbírají se mladší větévky s listy slabšími než 5 mm, zpravidla
od prosince do února ; lze je však sbírat během celého roku buď
z pokácených stromů, nebo opatrně strhávat pomocí háků. Pří ručním
sběru v korunách stromu je nepřípustné používat stoupací železa.
Suší se v slabých vrstvách nebo ve svazečcÍch zavěšených na šňUrách
pří teplotě do 40 C. Schne dosti pomalu a usušené má žlutavě
až olivově zelené zbarvení, slabý charakteristický pach a nasládJe
slizovitou, později hořkou chuť. Droga nemá obsahovat jinak zbarvené
části a zdřevnatělé větvičky silnější než 5 mm.
Látky, které droga obsahuje, nejsou zatím zcela uspokojivě známy.
Je to především cholin, acetylcholin a polypeptid viscotoxin . Byla
zjištěna i bílkovina zásaditého charakteru, patřící mezi histony a rozpustná
ve vodě, dále pryskyřice aj .
Jmelí je dnes součástí čajové směsi, používané jako
pomocný prostředek při vysokém krevním tlaku, ateroskleróze a příznacích
stáři vůbec. Droga má příznivý uklidňuj ící účinek na srdeční
činnost. V lidovém léčitelství se používá buď ve formě prášku nebo
jako nálev I g práškované drogy (čajová lžička) na šálek vody.
Nedoporučuje se připravovat odvar, protože účinné látky se varem
rozkládají. Mějme však na paměti, že choroby, při kterých je jmelí
doporučováno, vyžadují bezpodmínečně odborné lékařské vyšetření,
a proto je použití drogy možné pouze po poradě s lékařem. Navíc
nesmíme zapomínat, že některé obsahové látky jmelí jsou fyziologicky
silně účinné (viscotoxin) a maximální přípustná dávka drogy je 5 g.
Latinský název má svůj puvod v nápadných vlastnostech rostliny.
Viscum znamená v překladu lep, album oznacu]e bílé zbarvení
plodů. V oplodí je obsažen lepkavý viscin, používaný odedávna
ptáčníky při přípravě ptačího lepu.
Záměna při sběru je prakticky vyloučena. V teplejších oblastech
se na dubech vyskytuje příbuzný och met evropský (Loranthus europaeus
Jacq.), který má ale krátce řapíkaté a na rozdíl od jmelí
opadavé listy, žluté bobule a květy v řídkých koncových hroznech.