Droga obsahuje až 2 % již zmíněného glykosidu aukubinu, který
má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu, dále množství
slizu, enzymy, třísloviny, vitamín C, hořčiny a z anorganických látek
zejména kyselinu křemičitou a draselné soli .
Jitrocel patří stále mezi nejznámější léčivé byliny. Používali jej
již antičtí lékaři (včetně dalších druhů, např. jih oevropského jitrocele
blešníku) zejména proti kašli, na rány a později i v řadě dalších
případů. Droga je u nás oficinální a je složkou prsního čaje Species
pectorales Planta a extrakt je mimo jiné např. v sirupu proti kašli
Thymomel. V lidovém léčitelství je jitrocel oblíben především jako
prostředek usnadňující odkašlávání při chronických zánětech průdušek,
astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, někdy i při
trávicích poruchách spojených se zácpou. Pro tento účel se připravuje
zápar z jedné polévkové lžíce drogy na sklenici vody, v níž se
nechá droga 5 min. vyluhovat. Zápar se pije teplý a lze v něm
kombinovat i další drogy. Při zácpě jsou účinná semena obsahující
větší množství slizu.
Zevně se v lidové praxi používá někdy na obklady při ekzémech,
spáleninách, zanícených a špatně se hojících ranách i ' ve fo rmě
čerstvě vymačkané šťávy. Nedoporučuje se však, protože je možná
druhotná infekce.
Latinský název rodu Planlago je odvozen z latinského planta
( = chodidlo) a má pravděpodobně souvislost s používáním listů
jako obkladů na odřené nohy. Druhové jméno je doslovně přeloženo
v českém názvu druhu.
Jako farmaceutická surovina je u nás přípustný pouze jitrocel
kopinatý. V poslední době se pro vysoký obsah slizu v semenech
(až 10 %) pěstuje i jednoletý jitrocel blešník (PsyLlium )
s rozvětveným stonkem a vstřícnými čárkovitými listy,
který pochází ze Středozemí.