Sběr a příprava drogy:
Drogu poskytuje kořen (Radix ononidis), asi 2 cm silný, který se vykopává zpravidla na podzim (od poloviny září do poloviny listopadu), někdy také na jaře (březen–duben). Kořeny se pečlivě očistí, operou a zbaví se drobných kořínků a nadzemních částí. Silnější kořeny se podélně rozřežou a suší nejlépe umělým teplem do 50 °C, případně na teplých, stinných a dobře větraných místech.
Dobře usušené kořeny jsou tvrdé, křehké, na lomu vláknité, s hnědou až tmavě šedohnědou kůrou a nažloutlým dřevem s patrnými dřeňovými paprsky. Mají slabý charakteristický pach a natrpkle nasládlou, škrablavou chuť. Droga je oficinální a musí být chráněna před vlhkem a plesnivěním.
Výjimečně se sbírá i kvetoucí nať (Herba ononidis), která se suší běžným způsobem.
Účinné látky:
Kořen obsahuje:
- silice (až 0,2 %)
- flavonoidy
- saponiny (ononid, podobný glycyrhizinu)
- třísloviny, škrob, bílkoviny, kyselinu citrónovou
Množství účinných látek se liší podle stanoviště.
Použití:
Jehlice má výrazné močopudné a protizánětlivé účinky a ovlivňuje látkovou výměnu. Nepůsobí dráždivě na ledviny jako některé jiné drogy, proto je oblíbená v lidovém léčitelství, ale nedoporučuje se dlouhodobé či nadměrné užívání a podávání dětem.
Vnitřní použití:
- Při zánětech močového měchýře, močových a žlučových kaméncích
- Při zadržování vody v organismu
- Při revmatických chorobách
Příprava čaje:
- Zápar z 2 polévkových lžic kořene na ½ l vroucí vody, nechá se 15 minut vyluhovat
- Někteří autoři doporučují nálev připravovat ve studené vodě a scedit po 8 hodinách
- Jednotlivá dávka: max. 1,5 g drogy
Doporučuje se kombinovat s jinými močopudnými a protizánětlivými drogami: listy břízy, medvědice, kořeny libečku a petržele, plody jalovce, natí přesličky.
Zevně:
- K obkladům při chronických kožních onemocněních a pomalu se hojících ranách