Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou - tento proces se nazývá hašení vápna. Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích.
Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.
Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů. Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý.
PoužitíDíky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:
* jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
* jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
* jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
* jako činidlo pro chemickou depilaci
* jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
* jako chemické reagencium
o v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
o v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
o v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
o v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
o v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
o v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
o pro separaci cukru z cukrové třtiny
o při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
o pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
o v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
o při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
o podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
* jako plnivo
o v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
o při výrobě brzdových destiček
o při výrobě ebonitu
o pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
o pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
* ve stomatologii pro pasty a baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regerenaci kostí[2].
* byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížil atmosférický oxid uhličitý a tedy i skleníkový efekt[3].
* při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.
Zdravotní rizika
Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:
* vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida.
* požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps.
* oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí.
* kůže: poleptání, vznik puchýřů
Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.
Zdroj: wikipedia.org