Sběr a příprava drogy:
Sbírají se mladší větévky s listy slabší než 5 mm, zpravidla od prosince do února, lze však sbírat i během celého roku. Doporučuje se brát větvičky z pokácených stromů nebo je opatrně strhávat háky; při ručním sběru v korunách stromu se nesmí používat stoupací železa.
Větvičky se suší v slabých vrstvách nebo ve svazečcích zavěšených na šňůrách při teplotě do 40 °C. Droga schne pomalu a po usušení má žlutavě až olivově zelené zbarvení, slabý charakteristický pach a nasládle slizovitou, později mírně hořkou chuť. Droga nesmí obsahovat jinak zbarvené části a zdřevnatělé větvičky silnější než 5 mm.
Účinné látky:
- cholin, acetylcholin
- polypeptid viscotoxin
- bílkoviny zásaditého charakteru (histony)
- pryskyřice a další látky
Použití:
Jmelí je tradičně používáno jako prostředek podporující srdeční činnost a s příznivým uklidňujícím účinkem.
Vnitřní použití:
- Pomoc při vysokém krevním tlaku, ateroskleróze a příznacích stárnutí
- Nálev: 1 g práškované drogy (1 čajová lžička) na šálek vody
- Nedoporučuje se připravovat odvar, protože účinné látky se varem rozkládají
- Maximální doporučená dávka: 5 g denně
- Použití je možné pouze po konzultaci s lékařem
Zevní použití:
- Droga se tradičně používá méně, spíše ve formě prášku
Další informace:
- Latinský název: Viscum = lep, album = bílé (od bílé barvy plodů)
- V oplodí je lepkavý viscin, používaný odedávna ptáčníky při výrobě ptačího lepu
- Záměna při sběru je prakticky vyloučena; příbuzný druh Loranthus europaeus má krátce řapíkaté opadavé listy, žluté bobule a květy v řídkých hroznech