Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.)
Charakteristika a účinky
Heřmánek patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji používané léčivé drogy. Vyznačuje se výraznými protizánětlivými účinky, působí dezinfekčně, spasmolyticky, proti nadýmání, podporuje pocení a má i mírně uklidňující, adstringentní a žlučotvorný účinek. Díky velmi dobré snášenlivosti a absenci závažných vedlejších účinků se široce uplatňuje v lékařství; pouze u malých dětí se nedoporučuje dlouhodobé vnitřní podávání.
Zevní použití
Zevně se heřmánek používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny a zánětlivá onemocnění (např. hemoroidy). Dále se uplatňuje jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny, hrtanu a dásní a k výplachům při zánětlivých stavech.
Vnitřní použití
Vnitřně se heřmánek používá především při žaludečních potížích, nadýmání, střevních katarech, průjmech, gynekologických potížích, zánětech močových cest a při nemocech z nachlazení jako potopudně působící prostředek.
Čaj se připravuje jako zápar. Obvyklé dávkování je:
- dospělí: 1 polévková lžíce drogy na šálek
- děti: 1 čajová lžička na šálek
Doporučená jednotlivá dávka na 100 ml záparu je 1,5 g drogy, k zevnímu použití 3 g drogy.
Čajové směsi
Heřmánek je velmi často součástí čajových směsí:
- Při nadýmání: heřmánek, máta, kozlík, kmín a anýz ve stejném poměru (1 polévková lžíce směsi na šálek záparu)
- Při střevních potížích: heřmánek, meduňka, máta a lékořice ve stejném poměru
- Na podporu pocení: heřmánek a lípa ve stejném poměru
Všechny směsi se připravují formou záparu stejným způsobem.